Nechceme těžbu uranu!

Ve středu 11. března 2015 se uskutečnila v Brzkově beseda ke studii proveditelnosti otevření uranového ložiska Brzkov a Horní Věžnice. Besedy se zúčastnili zástupci státního podniku DIAMO, kteří studii vypracovali, dále zástupci kraje Vysočina, zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, starosta Rožné, starosta Bystřice nad Perštejnem. Besedu vedl starosta Brzkova pan Bořil. V publiku sedělo asi 150 občanů, převážně odpůrců těžby.

O co kráčí? Je připraveno 14 postupných kroků, na kterých bude stát a Diamo pracovat, počínaje aktualizací surovinové politiky státu v červnu 2015 až k povolení hornické činnosti v roce 2019. Pokud nějaký krok tohoto rozhodovacího a schvalovacího procesu neprojde, k otevření ložiska nedojde.
Podnik Diamo a stát chtějí důl otevřít. Co by nás pak čekalo?
Cituji ze Studie proveditelnosti otvírky v uvedených lokalitách: „Na úseku Brzkov jsou mimo jiné projektovány tyto povrchové objekty: těžní věž, šachetní budova, administrativní budova, sklady nafty a olejů, čerpací stanice, kalové jímky, nádrž vyčištěné důlní vody a požární nádrž, skládka nízkoaktivních rud, sklad výbušnin. Na úseku Horní Věžnice bude těžní věž, šachetní budova, strojovna, trafostanice, sběrná jímka odpadních vod, vrátnice, kompresorovna a jiné.
Přeprava veškerého materiálů během výstavby a poté těžby bude prováděna nákladními automobily. Na dole bude rudnina naložena do ocelových kontejnerů a nákladními auty převezena do Přibyslavi. Dále železnicí do Dolní Rožínky. Mělo by se jednat o cca 36 kontejnerů denně. Neradioaktivní materiál, tzn. kámen na silnice, bude vožen na nákladních autech všemi směry.
Ovzduší bude zatíženo výstupem radonu z dolu a tuhých znečisťujících látek. Tyto budou eliminovány zkrápěním jak na povrchu, tak v podzemí. Z dolu při jeho větrání bude unikat radon a další radioaktivní prvky. Tento problém bude řešen rozptylem.“ Hluk studie neřeší, protože pracuje s domněnkou, že celý areál dolu je dostatečně vzdálený od obydlených objektů. Tolik ze studie.
Besedě v Brzkově předcházelo jednání v Bystřici nad Perštejnem, které svolal Kraj Vysočina. Ze zápisu vyplývá, že stát má zájem těžbu na Brzkově a Horní Věžnici otevřít. Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu se vyjádřili v tom smyslu, že stát může uvažovat i o ztrátové těžbě a rozhodnutí o případné těžbě uranu bude rozhodnutím vlády, tudíž to bude rozhodnutí politické.
Starosta Přibyslavi pan Martin Kamarád v Brzkově prohlásil, že on osobně i zastupitelstvo Přibyslavi jsou připraveni všemi dostupnými kroky těžbě zabránit. Stejně se vyjádřil i starosta Brzkova pan Aleš Bořil. Přibyslav uvažuje i o případném referendu, aby měla samospráva silný mandát od občanů, že je třeba těžbě zabránit. Ač obec Brzkov a spolek Naše budoucnost bez uranu podniklo řadu kroků, např. Pochod proti uranu, petice premiérovi s cca 1700 podpisy občanů, kteří s těžbou nesouhlasí, vláda na názor občanů nebere zřetel. Naopak. V souvislosti s debatou o prolomení limitů těžby hnědého uhlí na Horním Jiřetíně, se ministr Jan Mládek vyjádřil, že proti těžbě uhlí se mohutně protestuje, ale schválení přípravy těžby uranu na Brzkově proběhlo téměř bez zájmu občanů. Naše hlasy nejsou slyšet.
Mějme na paměti slova bývalého starosty Bystřice nad Perštejnem, který mimo jiné v Brzkově řekl, že se musíme bránit všemi prostředky, protože vůbec netušíme, co nás a naše potomky v souvislosti s těžbou uranu čeká.

Za Dobrou adresu mohu napsat, že nechceme těžbu uranu a budeme spolupracovat se všemi, kteří této těžbě chtějí zabránit.
Za SNK Polná – Dobrá adresa, Libuše Kubová