Před prázdninami přišlo vedení radnice se skvělým nápadem – změňme roky nevyužívanou, a tím pádem v očích mnoha lidí zbytečnou, železniční trať z Polné do Dobronína na cyklostezku. Zatím vznikne pouze studie a její provedení zaplatí kraj.
Už jen pouhá studie však bude krokem zásadně špatným směrem a může skončit něčím, co naše město nevratně poškodí. A naše děti a vnuci nám za to určitě nepoděkují. Spíš budou nevěřícně kroutit hlavou, jak někoho napadlo připravit Polnou o moderní železniční spojení.
Polenská lokálka totiž není chátrající zbytečností, ale naopak šancí pro 21. století. Jen se na ni musíme začít dívat zcela jinak. Jako spojnice dvou nepříliš zalidněných sídel opravdu nemá valný význam a její obnova nedává smysl. Pokud ji však budeme vnímat jako naši bránu do krajské metropole Jihlavy, má železnice opodstatnění a muže život v Polné zlepšit a naše město zatraktivnit.
Polenská lokálka je totiž nejen naše brána do Jihlavy, ale po vybudování rychlodráhy také do celé Evropy. Po opravě a případné elektrifikaci železnice z Dobronína do Polné získáme přímé, rychlé, ekologické a pohodlné spojení s dopravním terminálem, který vznikne v místě dnešního nádraží Jihlava město.
Železnici tak budou moci využívat lidé k dojíždění do práce, do školy k lékaři nebo na výlet. Odpadnou jim rovněž starosti s parkováním v Jihlavě. Bude stačit nechat auto u polenského nádraží a vyrazit.
Železniční spojení Polné s Jihlavou je projektem, který má velkou šanci získat podporu z fondů Evropské unie. Kolejová doprava má nepopiratelný ekologický přínos a snižuje naši závislost na fosilních palivech.
V případě, že vám podobné úvahy připadají příliš odvážné, podívejte se do Hustopečí na jihu Moravy. Tam měli skomírající lokálku, kterou modernizovali a elektrifikovali. Výsledkem je, že město získalo pravidelné a rychlé spojení s centrem jihomoravské metropole.
Přitom lokálka do Hustopečí je skoro o kilometr delší než ta naše, navíc do Brna je to z Hustopečí dál než z Polné do Jihlavy. Projekt obstál, i když Hustopeče mají pouze o tisíc obyvatel více než Polná. Jednoznačně by tak mohl být návodem, kterým směrem se vydat v případě dráhy z Polné do Dobronína. Radnice říká, že není v jejich silách obnovit polenskou lokálku. Přitom však ukazuje, že je v jejich silách polenskou lokálku pohřbít. A to tím, že místo studie na rozvoj železnice si objedná studii na její likvidaci.
Polná jako město skutečně nemůže lokálku opravit. To musí udělat někdo jiný, ale město může být iniciátorem změny. Ve spolupráci s Krajem Vysočina a Správou železnic pak může dosáhnout toho, že trať ožije. Když byla podobná spolupráce možná na jihu Moravy, je možná i u nás.
Polná tuto možnost má a nevyužít jí by byla trestuhodná věc. A pokud nejsme nyní schopni přijít se smysluplným nápadem, nechme lokálku raději chátrat. Třeba za čas zasedne na radnici někdo, kdo bude myslet jinak a potenciál trati skutečně využije.
Marcel Moržol